Techniky povrchové úpravy kovů – která se hodí kam?

Povrchová úprava kovů je základní ochranou kovových předmětů před korozí a jinými vnějšími vlivy. Existuje několik způsobů povrchové úpravy, které se liší jak v rámci použité technologie, výhod a nevýhod, tak v rámci regionů ve vhodném použití. V dnešním článku si řekneme základní informace o nátěrech, práškovém lakování, galvanizaci a anodizaci. 

Nátěry

Nátěry jsou nejběžnějším druhem povrchových úprav kovů. Poskytují účinnou ochranu proti vlhkosti a chemickým látkám, což zvyšuje životnost kovových výrobků. Různé možnosti odstínů a textur umožňují estetické přizpůsobení kovových předmětů, což je užitečné pro každé vnitřní i vnější použití. Výhodou je také jednoduchá použitelnost štětce nebo stříkací pistole pro nanesení nátěru. Nátěry jsou ale náchylné k poškození, včetně škrábanců nebo oděrek, což může snížit jejich ochrannou funkci. Nevýhodou může také být nutnost pravidelné údržby a obnovy nátěru, zejména ve venkovních podmínkách.

Práškové lakování

Práškové lakování nabízí pevný a odolný základ, při kterém je menší riziko poškození než u tradičních laků. Jelikož nepoužívá rozpouštědla, je šetrný k životnímu prostředí, což znamená, že produkuje méně emisí VOC (nestabilní přírodní sloučeniny). Práce s práškovým lakováním je snadná, bez kapek a šmouh. Oprava prasklého práškového laku je ale obtížná a často vyžaduje přelakování celého povrchu. Využívá se v mnoha odvětvích, jako je architektura, automobilový průmysl, MDF lakování, výroba skla, keramiky a domácích spotřebičů.

Galvanizace

Tímto způsobem se na ošetřovaném kovovém povrchu vytváří tenký kovový povlak. Procesem elektrolytického pokovení kladně nabitý elektrický proud prochází přes roztok, který obsahuje rozpuštěné kovové ionty. Záporně nabitý elektrický proud přechází zase přes kovovou část, která se má pokovovat. Mezi nejčastější kovy ošetřené procesem galvanizace patří kadmium, chrom, měď, zlato, nikl, stříbro, cín a zinek. Galvanizace, zejména zinkování, představuje vynikající ochranu proti korozi, zejména ve venkovních podmínkách. Pozinkované povrchy mají dlouhou životnost a vyžadují minimální starostlivost, což je ekonomicky výhodné. 

Nevýhodou galvanizace může být vzhled, který má standardní ocelový lesk, který nebude esteticky vhodný pro všechny. Může také vzniknout nerovnoměrná tloušťka vrstvy, která ovlivňuje konečný vzhled. Galvanické zinkování je široce používáno při výrobě kovových plotů, systémů, trubek a dalšího zboží, které může být vystaveno vnějším vlivům. 

Anodizace

Anodizace, také známá jako anodická oxidace se považuje za jednu z povrchových úprav galvanizace. Hlavním výsledkem je vytvoření oxidové vrstvy, ta má antikorozní účinek, poskytuje mechanickou ochranu kovů a trvalý dekorativní efekt. Tato technika navíc umožňuje, že hliník je silnější, pevnější, více odolný vůči poškrábání a vypadá lépe, protože dává hliníku kovový vzhled. Navíc ho lze ještě barvit. Anodizovaný hliník je výrazně méně tepelně a elektricky vodivý. Anodizace se používá v leteckém a kosmickém průmyslu, ve výrobě elektroniky a pro architektonické projekty, ve kterých je zapotřebí souhrn odolnosti a estetiky.